Český svaz ochránců přírody
Regionální sdružení v Brně
Cena Jana Šmardy
Cena Jana Šmardy
Cenu Jana Šmardy ustavil v roce 1995 sněm Regionálního sdružení ČSOP v Brně proto, aby byly oceněny konkrétní výsledky v ochraně přírody a krajiny, ona dlouhodobá trpělivá a nezištná činnost, přispívající k zachování přírodních hodnot. Cena byla nazvána podle významného brněnského botanika a ochranáře doc. Jana Šmardy, autora prvního uceleného návrhu sítě chráněných území v zemi moravskoslezské, publikovaného již v roce 1947. Od roku 1995 každoročně uděluje RS ČSOP v Brně tuto cenu, se kterou je spojena rovněž finanční částka 10.000 Kč. Návrhy na ocenění přijímá kancelář Regionálního sdružení ČSOP v Brně vždy do konce roku, ke kterému se cena vztahuje.
Z krátké historie ceny Jana Šmardy
| 2005 |
Rada ČSOP RS v Brně udělila Cenu Jana Šmardy za rok 2005 paní Mileně Brzobohaté, starostce obce Šakvice, která má největší zásluhu na tom, že po provedených dílčích pozemkových úpravách v trati Díly pod vinohrady v roce 2004 získala obec 5,5 ha pozemku,
který se zastupitelstvo obce rozhodlo využít k vysázení lokálního biokoridoru a také na tom, že výsadba byla realizována. Cílem vytvoření lokálního biokoridoru Obecní hájek bylo ovlivnění vzhledu okolí obce, životního prostředí, flory i fauny a zabezpečení koncepce územního systému ekologické stability.
Obecní hájek je lokalizován v blízkosti severní hráze dolní novomlýnské nádrže a v budoucnu alespoň částečně nahradí lužní lesy, zatopené jejími vodami. V pásu dlouhém 750 m a širokém 70 m bylo vysázeno 25 500 ks dřevin. Výsadba byla provedena podle návrhu šakvické občanky Ing. Svatavy Stehlíkové a to výhradně dřevinami přirozeného lužního lesa - dub letní, jasan ztepilý, lípa malolistá, habr obecný, topol osika, javor babyka, svída krvavá, ptačí zob obecný, brslen evropský, kalina obecná a hlohy. Celý biokoridor je oplocen, aby vysázené dřeviny byly chráněny proti poškození zvěří, je prováděno vyžínání trav a bylin. V nivní krajině jižní Moravy, těžce postižené výstavbou a provozem novomlýnských nádrží se jedná o výjimečný příklad úspěšné aktivní snahy o zlepšení současného málo příznivého stavu přírody. Docent Jan Šmarda, velký milovník této krajiny a velký odpůrce nesmyslné výstavby nádrží by měl z výsadby lokálního biokoridoru radost. Občané Šakvic, kteří nezištně poskytli části svých pozemků, zastupitelstvo obce i starostka Milena Brzobohatá dokázali, že jim stav přírody není lhostejný. |
| 2004 |
V tomto roce byly na Cenu Jana Šmardy nominováni za celoživotní práci dvě osobnosti brněnské přírodovědecké a ochranářské obce a na Sněmu Regionálního sdružení ČSOP v Mikulově 16.10.2004 rozhodnuto, že vzhledem k zásluhám a také s přihlédnutím k jejich významným životním jubileím bude Cena Jana Šmardy za rok 2004 udělena oběma nominovaným. Předání Ceny Jana Šmardy za rok 2004 proběhlo způsobem obzvlášť slavnostním 3.12. v krásném prostředí Moravského zemského muzea na Setkání při příležitosti 100. výročí narození docenta RNDr. Jana Šmardy. V důstojné a milé atmosféře na něj zavzpomínali jeho žáci, spolupracovníci, jeho následovníci, v minulosti ocenění ochránci přírody seznámili přítomné se svou prací. Vášnivý ochránce přírody a lesnický geobiocenolog Doc. Ing. Jaroslav Horák CSc. - v letošním roce se dožil krásných 85 let. Za celoživotní typologický průzkum a mapování lesů jihomoravských úvalů, významně přispěl k metodologii terénního výzkumu a typologického mapování lesů - lesních typů Pavlovských vrchů, soubor studií o teplomilných doubravách, studie o geobiocenózách dealpských bučin, studie o geobiocenózách na horní hranici lesa v západních Tatrách, nejdéle a nejdůkladněji se zabýval a dosud zabývá lesními rezervacemi na území Masarykův les ve Křtinách. Za významnou angažovanost v diskuzích o osud krajiny jihomoravských údolních niv v období vodohospodářských úprav, prognózu proměn lužních lesů v důsledku změn vodního režimu, objektivní zdůvodnění nesmyslnosti zničení lužních lesů zátopou novomlýnských nádrží. Za zpracování prognózy vlivů energetické soustavy Dukovany-Dalešice na krajinu a životní prostředí, podílel se na hodnocení vlivů dálnice na krajinu v úseku Hustopeče-Měřín.
Entomolog Prof. RNDr. Dalibor Povolný Za rozsáhlou činnost na výzkumech hmyzu a savců, kde centrem jeho zájmu zůstali celý život motýli a dvoukřídlí. Odborné zaměření prof. Povolného bylo značně široké - ekologie, domestikace, evoluce, soudní entomologie, jeho publikační aktivita byla neuvěřitelně široká - až 330 původních vědeckých prací, obsáhlých monografií a několika set odborných a populárních článků. Naši vědu prezentoval na řadě mezinárodních sympozií a kongresů. Cenu Jana Šmardy bohužel již nepřevzal, zemřel 6.listopadu 2004, krátce před svými 80. narozeninami. |
|
|
||
| 2003 | Za rok 2003 získala Cenu Jana Šmardy
paní Matilda Jatiová - za vytvoření podmínek na záchranu orchidejových lokalit a to zpracování podkladů vyhlášení CHKO Bílé Karpaty, Podyjí a Žďárské vrchy - za vytypování 33 lokalit na územích ČR s výskytem střevíčníku pantoflíčku pro soustavu Natura 2000 a evropskou síť chráněných území - za zpracování návrhu záchranného programu pro jazýček jadranský - za zpracování plánu péče pro orchidejové lokality v NPR Strabišov-Oulehla, NPP Malhotky a PR Obůrky-Třeštěnec Zároveň je Cena Jana Šmardy spojena s darem 10 000,- Kč, tuto částku paní Jatiová bezprostředně zpět darovala ČSOP Regionálnímu sdružení v Brně na jeho činnost v ochraně přírody. Děkujeme a přejeme paní Matildě Jatiové hodně zdraví a elánu do její další záslužné práce v ochraně přírody |
|
|
||
| 2001 | Za rok 2001 byla cena Jana Šmardy udělena Ing. Jiřímu Saulovi za celoživotní práci, která přispěla k poznání květeny Kuřimska a vyhlášení několika chráněných území i významných krajinných prvků, zvláště pak za záchranu místní populace kriticky ohroženého druhu lýkovce vonného (Daphne cneorum). |
Lýkovec vonný (Daphne cneorum).
| 2000 | Za rok 2000 byla cena Jana Šmardy udělena Janu Lukáškovi ze Základní organizace ČSOP Apollo, který zasvětil osmnáct let života tomu, aby do původní krajiny vrátil Jasoně červenookého – motýla, který byl u nás považován za vyhynulého. Základní organizaci ČSOP ve Štramberku se podařilo takřka nemožné. Pod vedením Jana Lukáška vysadili motýla na stráně vápencového vrchu Kotouč, kde nyní poletuje zhruba 2000 jasoňů. V žádné jiné zemi se zatím odborníkům nic podobného nepodařilo. |
| 1999 | Za rok 1999 byla cena Jana Šmardy udělena manželům Renátě a Josefovi Ferencovým z Brna za mnoholetou soustavnou ochranu ropuchy obecné a dalších obojživelníků u Žebětínského rybníka. Manželé Ferencovi naprosto nezištně každoročně věnují tisíce hodin záchraně a monitorování obojživelníků, kteří při cestě na místo rozmnožování v rybníce u Žebětína překonávají nebezpečnou a frekventovanou komunikaci. Soustavným úsilím se jim podařilo na problém upozornit a spojit úsilí dobrovolné a státní ochrany přírody a v roce 1999 byly vybudovány podchody a zábrany kolem komunikace. Ferencovi se podíleli na přípravě projektu a díky jejich dokonalé znalosti situace vybudovaná opatření fungují a v roce 2000 tak byly zachráněny tisíce jedinců. Manželé Ferencovi také neustále vysvětlují místním lidem, chatařům i návštěvníkům situaci, a tím předcházejí konfliktům a odporu neinformovaných lidí proti omezením provozu v době migrace. |
| 1998 | Za rok 1998 byla Cena Jana Šmardy udělena Mgr. Miroslavu Janíkovi ze ZO ČSOP Kosenka. Cena byla udělena za vybudování střediska Kosenka a za ochranu přírody a krajiny jižního Valašska a péči o karpatské louky. Mirkovi Janíkovi se společně s ostatními členy ZO ČSOP Kosenka podařilo dokázat, že tradiční způsob hospodaření na karpatských květnatých loukách není zapomenut. Činnost ZO ČSOP Kosenka prospívá nejen loukám pro zachování jejich rozmanitosti a jedinečnosti, ale také obnově obecního spolkového života a ekonomické samostatnosti regionu, která je postavena na šetrném užívání místních zdrojů. |
| 1997 | Za rok 1997 byla Cena Jana Šmardy udělena Ing. Libuši Šamánkové za realizaci několika desítek biokoridorů a biocenter na jižní Moravě, v krajině s naprostým nedostatkem přírodních prvků. Libuše Šamánková dokázala, že územní systém ekologické stability nemusí zůstat jen na mapě. |
| 1996 | Cena Jana Šmardy za rok 1996 byla udělena Sylvě a Zdeňkovi Kohoutovým ze ZO ČSOP Pozořice. Cena byla udělena za vybudování Ekostřediska Jelenice, péči o mokřadní louku, kterou ZO ČSOP získala do vlastnictví, obnovu a údržbu mnoha studánek v okolí Pozořic a Hostěnic. Především ale za dlouholetou práci s mládeží, každoroční slavnost otvírání studánek a většinou málo oceňovanou organizační práci, díky které funguje dlouholeté partnerství mezi ČSOP, Junáky, obcemi i Lesy ČR v oblasti Pozořic. |
| 1995 | Cena Jana Šmardy za rok 1995 byla udělena
Miroslavu Šebelovi, vedoucímu zoologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, za vytvoření přírodní památky Betlém a patnáctiletou péči o druhovou rozmanitost tohoto chráněného území. Díky osobnímu úsilí Miroslava Šebely vznikla na místě bývalé štěrkovny v zázemí střední Novomlýnské nádrže přirozeným vývojem lokalita mokřadních a vlhkomilných druhů a jejich společenstev, připomínající druhovým bohatstvím mokřadní lokality zaniklé na dně Novomlýnských nádrží. Nerušený přirozený vývoj je zajištěn dlouhodobým pronájmem pozemku (na 99 let). Jednoduché technické úpravy umožňují regulovat vodní režim, a tak ovlivňovat sukcesní vývoj společenstev žádoucím směrem. Postupné osidlování lokality jednotlivými druhy rostlin i živočichů je podrobně sledováno a výtečně dokumentován je celkový vývoj společenstev. Na lokalitě postupně našly útočiště tak vzácné druhy jako hořovka duhová, piskoř pruhovaný, blatnice česneková, skokan ostronosý, želva bahenní, sýkořice vousatá, volavka červená, bukač velký a myška drobná. V diskusích o vhodnosti a účelnosti revitalizace krajiny v oblasti Novomlýnských nádrží slouží Betlém jako příklad úspěšné obnovy přirozených společenstev. Miroslavu Šebelovi se podařilo nezištným úsilím a neokázalou stálou péčí o Betlém vytvořit území, které je právem chráněno jako přírodní památka. Miroslav Šebela a jeho Betlém jsou příkladem toho, jak úspěšná může být nevládní iniciativa, dlouhodobě a vytrvale zaměřená na ochranu přírody a krajiny. Příkladem vskutku hodným následování. |