Je u nás jen málo lesnických vědců, kteří dokáží svoji hlubokou odbornou erudici a bohaté badatelské zkušenosti skloubit s fundovanou praktickou ochranou přírody. Právě takovou osobností byl doc. Ing. Antonín Buček, CSc. Lesník, krajinný ekolog, vysokoškolský učitel, mentor svých přečetných diplomantů a doktorandů, spoluautor řady unikátních publikací, jakými byly např. monografie Ekologický generel ČSSR, Biogeografický přístup k vytváření územních systémů ekologické stability krajiny či velkoryse koncipovaného Atlasu krajiny ČR.
I při svém maximálním vytížení vědeckou prací v Geografickém ústavu ČSAV se doc. Buček dokázal zhostit např. i role iniciátora a hybatele legendární Akce Dno, jejímž posláním bylo přemístit vzácné druhy rostlin ze dna budoucí spodní Novomlýnské nádrže do lokalit skýtajících naději na jejich další prosperitu, především vzácných bledulí letních.
Svoji statečnou a současně vysoce kvalifikovanou aktivitu čelící mj. absurdním projektům brněnského automotodromu, kanálu D-O-L, nebo výstavbě obludné soustavy Novomlýnských nádrží projevoval doc. Buček rázně a nesmlouvavě, vždy pamětliv výroku „výzkum přírody není možný bez její ochrany“, jehož autorem byl jím ctěný pan prof. RNDr. Ing. Alois Zlatník, DrSc., zakladatel české geobiocenologické školy. Zlatníkovými důstojnými následovníky se stali doc. Buček společně se svým věrným přítelem a kolegou doc. Janem Lacinou.
Velmi výraznou stopu zanechal doc. Buček také v Českém svazu ochránců přírody, kde mnoho let aktivně působil v roli předsedy základní organizace Veronica a stal se aktivním spoluzakladatelem stejnojmenného časopisu zaměřeného na ochranu přírody a krajiny včetně jedinečných přesahů do výtvarného i literárního umění. Jeho dlouholetá role v radě Regionálního sdružení v Brně, kde inicioval řadu projektů a byl neúnavným hybatelem ochranářského dění, je nepominutelná.
Ještě mnoho obdivuhodného a úctyplného by bylo možné o Antonínu Bučkovi povědět. Co však zaznít musí, je pevné přesvědčení, že Cenu Jana Šmardy si bezpochyby plně zasluhuje. Škoda jen, že ji obdrží za rok 2019 in memoriam. Vzhledem k tomu, že vytvoření této ceny byla zejména jeho zásluha, rozhodlo se Regionální sdružení, že se stane jejím posledním laureátem a od r. 2020 změní název ceny na Cenu Jana Šmardy a Antonína Bučka.